.jpg)
Masakr a zázrak, Libice
GPS
50.1271153N, 15.1728703E
« zpět < předchozí lokace následující lokace >
Libice se vymykala architekturou, vztahovala se k západu a v Čechách nenašla obdoby. Do paměti času ji však zapsalo zejména podobenství, které shledáváme i o tisíc let později případem obce Lidice. Vykrvácel zde jeden z předních rodů. Psalo se 28. září 995.
Ale bylo to, jak známe ze školních let? Uvažuje se, že hlavní silou zvůle možná nebyli Přemyslovci, nýbrž o století později srovnatelně vyvraždění Vršovci.
Místo decimace není zcela zřejmé, ačkoliv k aktu násilí i požáru na rozlehlém hradišti Slavníkovců v Libici nad Cidlinou prokazatelně došlo, neznamenalo jeho zánik. Důvodem zákroku mohla být politika či bohatství, skloňuje se však i případ jisté cizoložnice a krevní msty.
Slavníkovi potomci, tak jako tak, podlehli. Jisté smrti však pro tentokrát unikli hned tři. Soběslav, který se s Přemyslovci účastnil vojenského tažení. A později svatořečení: sv. Vojtěch, sehrávající důležitou roli zastánce vzpomínané nevěrnice a jeho pobočník sv. Radim, toho času pobývající v Římě.
S pohřbem zmasakrovaných bývá citován zázrak sv. Vojtěcha, tzv. bilokace, kdy měl být spatřen na dvou místech zároveň. Současně jej viděl Řím i truchlící Libice. Na ní pak jako fyzický otisk zůstala i jeho údajná rukavice.
Radim byl později svědkem Vojtěchovy mučednické smrti. Náš druhý patron skonal rukou pohanů na misii v pobaltském Prusku. Dal kácet posvátné duby. Měl být varován, ale nedbal. 23. dubna 997 byl v háji Kunterna zadržen a pro výstrahu rituálně zabit. Radim byl ušetřen, aby o této události podal varovné svědectví.
Vojtěcha s Radimem dnes u základů vypáleného kostela libického hradiště upomíná bronzové sousoší Marie a Josefa Adamcových.
« zpět < předchozí lokace následující lokace >