Mlýnský kámen a naše identita

Mlýnský kámen a naše identita

GPS   49.7809267N, 16.1471392E

Uvnitř lesa leží mlýnský kámen, překvapení, jenž se stalo osudem, trestem nejvyšším. 
Mlynář ťal a jedle padla. Snad měla dát na vantroky, jedlové ve vodě obstojí. Šlo však o nedotknutelný, hraniční strom.
Ozvěna přivolala hajného. A s ním přišlo právo. Z trestu, ve svých dlaních na místo mezní jedle, měl budislavský mlynář dovléci půlku ze žernovu.
Tíhu, co strhala i jeho osud. Na hranici sil mu puklo srdce. To jemu pak křížem osadili hraničník.
 
Kdo ví, jak to celé bylo. vodnimlyny.cz napovídají, že Desná v Budislavi roztáčela soukolí hned šestici mlýnů. Na okraji lesa býval nejbližší ve Rzých,  zanikl pravděpodobně spolu s osadou za třicetileté války. Další mají paměť podchycenu pozoruhodně více, ale pochopitelně i jako mlynářovo řešeto.
Pověst je zde vztahována ke mlýnu Tříšník.
 
Šárka Rusnáková se ve východočeských rozhlasových výletech zamýšlí nad vytesanými letopočty. 
"Příběh se měl údajně odehrát v roce 1740, v době, kdy na trůn nastoupila Marie Terezie. Na mlýnských kamenech je ale letopočet 1749 a 1880. 
Když se zaměříme na události týkající se českého národa, tak se záhada vysvětlit dá.
V roce 1797 přišli Češi o velkou část práva tím, že zanikla česká dvorská kancelář. V roce 1880 zase jistá práva nabyli, když zákon o úředním styku zrovnoprávnil češtinu s němčinou.
Data tak mohou připomínat boj našeho národa o vlastní identitu."
 

« zpět < předchozí lokace následující lokace >