.jpg)
Vysoká, bitva a Šporkův Belvedér
GPS
49.942459, 15.188126
« zpět < předchozí lokace následující lokace >
Vzduch svou vůní nasytilo jaro smísené s pachem krve, s lomozem ustupujících vojsk Vladislava II. Korouhev mu zprvu vlála k vítězství. Větru jí sebrala až zrada ve vlastních řadách. Vahadlo se překlopilo. Osud zahrál ve prospěch povstalců vedených Znojemským Konrádem II. Bylo namále, český kníže se jen s největší urputností probil k Praze. Bitva se převalila přes svahy Vysoké, v polabí výrazného vrchu vyzdviženého na 471 m nad rovinatou krajinou. Psal se rok 1142.
A pak rozkvetlo baroko. Pozoruhodná směsice krásy i zdánlivé neslučitelnosti tu propojila letohrádek, kde umělo se žít, s mystériem ducha, s kaplí sv. Jana Křtitele, s klášterem i poustevnou. Belvedér měl pravidelné vstupy od světových stran než z východu. Pravidelná kompozice slavného G. B. Alliprandiho byla soustředěna k centrální kašně z rudého mramoru, světci a slunci nad ním. Z něj tryskající voda vytvářela nad obdivovateli místa jakýsi vodní deštník, který je však nijak nesmáčel. Při slavnostním otevření tohoto zámku v ní hrabě F. A. Špork nechal dokonce víno téci. Ostatně i obnos, který vložil do tohoto konceptu nabyl za nepřehlédnutelných okolností. Padla mu šťastná karta a oněch 1400 dukátů vyhrál v karbanu.
Roku 1699 tu křtil syna. Sotva dva měsíce přešly a osud mu jej vzal. Ve stesku se vrchu vzdálil. Až pokročilá léta jej zavedla zpět. Bouře 1734 však přinesla další ránu. Hrom bil krajinou a zásahem blesku způsobený požár završil, na co by Špork na Vysoké ještě býval pomyslel.
« zpět < předchozí lokace následující lokace >