Jakoby sníh zalehl zoufale mlčící písemné prameny o tvrzišti v Bílém Koni. Snad Podlažický klášter nechal vystavět ty valy okrouhlého tvaru. Lidová slovesnost však vzpomíná dobu pozdější. Vojevůdce Žižku a husitské vojsko. To mělo býti tak mohutné, že hejtmanovi svými helmicemi, pro pohodlí chvíle oběda, navršilo jako šmahem pahorek, Janův stůl. Od těch dob je výšina tvrziště pojmenována Žižkovým stolem. Však spíše nežli jednooký Jan poobědvaly tu tenkrát zbraně jeho vojska. Zánik tvrze je vztahován právě k souvislostem pohybu husitských vojsk východními Čechami roku 1421.

Nedaleko, hned u sousední osady Rabouň, jsou s okrajem lesa doposud razantně vyzdviženy další obranné valy. Údajné Žižkovy šance táhnoucí se tu do vzdálenosti 600 m však podle některých badatelů mají blíže ke Keltům nežli do 15. století. O kousek dál se terénem pískovcových skal svým Pivnickým potokem prořezává stejnojmenná rokle. Tu lidová tradice pojmenovala pro změnu Žižkovými maštalemi.