.jpg)
Vladař
Magické hory často utváří jinakost. V ní pak nezřídka spočívá i jejich odedávná přitažlivost. Tvar vymykající se okolí jitřil obrazotvornost a svým magnetismem o různých rovinách přitahoval člověka a snad i jeho bohy. Návrší korunovaná akropolemi hradišť, prehistorickými observatořemi, okrsky zasvěcenými předkům a duchům krajiny, tak po dnes převyšuje tajemství, povýšené nad lidem běžně dostupný reliéf země.
Tvářnost stínu, co se té noci před námi vyzdvihl, nesl sebevědomou jistotu, že jde o Vladaře. Kopec, který tak samozřejmě opanoval zdejší krajinu nás zasáhl neméně jako tehdy, kdy jsme tu kráčeli v jiných tělech jiného času. Starší a hlubší paměť vzpomenula žhavé nitro planety a k povrchu se deroucí čedič. Mnohem mladší čas bronzu a železa. Kelty. Rašelinné jezírko, vrcholový vodní rezervoár, po jehož temné hladině, jak se vypráví, lze dojít až do samotného pekla. Slyšíte? Jakoby se tu rčení potkávalo se sopečným původem. Umělá, dnes již zanesená cisterna měla dno vysypáno křemennými valouny od řeky Střely. Soudí se, že vrstva křemene udržovala čerstvost a dodávala vodě chuť. V sedimentech byl prokázán i jeden z nejstarších nálezů semene máku setého u nás.
« zpět < předchozí lokace následující lokace >