Trosky brána do pekel

Trosky brána do pekel

GPS   50.515402, 15.232395

Trosky můžeme vnímat i jako pověstmi opředený výchoz pekla. Ten se v Českém ráji počal formovat před více jak 17 mil. lety. Srdce Země tehdy na svět prodralo horkem pulzující krev svých vulkanických žil. Žhavé magma později ztuhlo do čedičových suků jako dvě zátky do pekel. Nad krajinou vyrostly erozí, nekonečnem času. Poddajný materiál byl odplaven. Zbyly tu jen ty dva ďáblovy rohy. Z dálky tak výrazné a jiné, že lákaly odpradávna. 
 
Tušíme zde stín dávných obětišť. Svůj otisk tu zanechaly kultury doby bronzové, ale také například Keltové. 
 
Ve 14. století, v době dvouvěžových, vyvážených hradů tu své opevněné sídlo vybudoval pan Čeněk z Vartenberka. Dvě prudce zdvižená skaliska osadil tzv. donjony, obrannými a zároveň obytnými věžemi.
Dávná legenda o půtkách místních dam, které tu zkameněly,  přisoudily jedné pojmenování Baba, té hrději vzpřímené Panna. 
 
Ale abychom se vrátili k původně čertovskému motivu. Sama troska v dávné řeči označuje nikoli ruinu, ale strusku, materiál vytvořený vulkanickou činností, vonící po ohni.
 
Bohuslav Balbín navštívil Trosky v roce 1681. Jeho barokní mapa míst svatých a klatých je ztracena. Dnešní Labyrint míst klatých, tedy prokletých,  však vzpomíná mezi sopouchy podivné rozhraní. Ústí snad 600 m hluboké trhliny nazývané díra do pekla. O ní se traduje, že za bouří se tu objevuje oheň.
Další zkazky promlouvají o přízracích rytířů i o pokladu. Konkrétně pak o tom z vypleněného kláštera Opatovického...

« zpět < předchozí lokace následující lokace >