GPS   50.096834, 16.637964

Bílý zámek, zašeptala ozvěna. Vzápětí projel vlak. Znovu zavládlo ticho a s ním i do mrazu zimního večera zahalená vzpomínka. Skála opět promluvila. O chráněném místě, o Janu Žampachovi, který do kamenné koruny vynesl dřevěnou tvrz. Skromnou, ne více než opevněný srub, jehož půlnoční stranu, k severu obnažená záda, jistil parkánový příkop. Celek objímala palisáda kůry zbavených, sluncem vybělených kůlů. Kámen zdá se věčný, ale tvrz vzal záhy čas.

Bílý byl i kůň, z nekalé moci zakletý pasáček s nímž orala jistá selka. Čarovné počínání neušlo kočímu. Kouzelnou ohlávku, co z člověka zvíře činila, tehdy vytrhl a rychlým hmatem nasadil hospodyni, rázem bílé klisně. I dal ji okovat. A když pak ohlávku sejmul, stála tu do podkov spoutaná selka. Jako čarodějnici ji také údajně v Mladkově posléze upálili.

« zpět < předchozí lokace následující lokace >