Kamenice chvíli hebká, jindy se splašeně deroucí roklinou, zde od nepaměti formovala mimořádně romantický výraz naší krajiny.
Mlýnu zvanému Dolský, roztáčel proud náhonu hnedle tři vodní kola. Dvě hnala palečnicová soukolí udávající hybnost samotnému žernovu, třetí pak udávalo rytmus vodní pile.
Historie tohoto klepáče ve svém půltisíciletí přinesla radost i slzy. Často je pak úkorně mlýnu skloňována povodeň. Majitelé panství nechali v 19. století korytem říčky splavovat dřevo. Tomu související hospodaření s vodou začalo odstavovat mlýn své podstatě. Jako náhradu obdržel mlynář právo várečníků piva a palírny kořalky.