GPS
49.997947, 14.992527
Vzpomeneme-li v české kotlině mystérium věštby, umění číst v budoucnosti, v mlhách doposud nedotčeného času, pak nám jistě na mysl vytane Libuše. Kněžna na úsvitu přemyslovců, která svým uměním nahlížet "za oponu" určila nejen kde najít prvního z královské dynastie, ale také kde založit hrad. A že ono místo, Praha bude nazývané, se svou slávou bude dotýkati hvězd.
Budeme-li hledat věštírnu, jakési slovanské Delphi, obrátíme se k samotnému astronomického středu Evropy. Od něj pak, skutečně jen na dohození kamenem, najdeme kultovní místo. Jezírko, které později lidé spojili s tak řečenou vědmou a nazvali Libušiným.
Ponoření se zde do tajemných vod bývalo iniciační. Vodní hladina, její odraz nebe propojoval člověka s vyššími světy.
Orákulum dávných proroků tu vyživoval puklinový pramen. Ten však v dnešní době vyschnul. Svědectví nám známého návštěvníka, který opakovaně shledal tento zdroj poznání vody prostým, popisuje nečekanou událost. Prázdný rezervoár byl o jedné z procházek po okraj naplněný jako asfalt temnou, neproniknutelnou tůní. Jak by tuto skutečnost uchopili a interpretovali někdejší kněží, žel nevíme.
Hradiště, jehož významný mocenský vzestup završil v 8.-10. století západoslovanský kmen Zličanů, vydalo již mnohé poklady. Země tu promluvila o společenstvích a kulturách napříč sedmi tisíciletími. Otisk zde zanechali zemědělci tzv. vypichované keramiky, keltové, germáni a slované. Terénní průzkum okolo samotného jezírka odkryl jámy od mnohých, zjevně obětních ohňů. Pohanský kamenný idol mnoha tváří i do skalního podloží vytesané elitní pohřebiště. Hlína zde přikryla ostatky a bohatou výbavu zličanských velmožů.
Vrátíme-li se k Libuši a Praze, uvědomíme si, že svého času nebylo zdaleka jisté, že zásadní centrum českých zemí bude kol onoho přitesávaného prahu. Tato skutečnost sama demonstruje velikost a význam Staré Kouřimi.
« zpět
< předchozí lokace
následující lokace >