GPS
50.332416, 15.349498
Les je tu mlčenlivý. Při naší návštěvě v zimním tichu, jen tu a tam zkřehlé dřevo vrzavě zasténalo mrazem. Jsme na velkém místě.
Češovské valy jsou pevností, která se k obraně semkla někdy u počátku letopočtu. Celými osmačtyřiceti hektary se rozléhá v největší opevnění svého druhu u nás. Přirovnáme-li jej k oppidu Závist, a té se dalo závidět, bylo rozloženo o jednadvacet hektarů velkoryseji.
Kelty vzpomínáme záměrně. Uvažuje se, že právě i v Češově mohly trojité až patnáctimetrové valy skýtat bezpečí laténskému městu. Myšlence by nasvědčovaly klešťovité brány a zlaté, sto let před Kristem zapomenuté mince. Odborníci však zatím nemají jistotu a Češov jako oppidum neuvádějí.
Z doby dřívější se tu z podzemního spánku probudily nálezy doby kamenné. Osídlení zde zaznamenal čas bronzu a po železu tu významně zazněla doba hradištní. Průvodce stezkami jmenuje Charváty, kteří se tu mezi šestým a desátým stoletím obrnili proti Zličanům.
Za husitů tu údajně rozložil své ležení i neporažený vojevůdce Žižka. Za války třicetileté tu bojové, terénní úpravy nařídil švédský generál Johan Banér. Útočištěm selskému lidu se dávné hradiště stalo za války prusko-rakouské.
Kousek od severní brány naší fotografie je napřímený pomník. Stojí tu za češovského protestantského myslivce Tomáše Svobodu. Ten byl kvůli své víře v nesvobodných časech roku 1729 sťat mečem. Jeho popravčí kámen stojí v nedalekém Kopidlně dodnes.
Staré valy mají svá mohylová tajemství. A i další, doposud nenaznačená, teprve čekají na své světlo světa...
« zpět
< předchozí lokace
následující lokace >