Čechy tehdy vzhlížely k nebi. V 17. a 18. století je jako odezva z hůry protkaly hvězdy a jejich prach. Santini a další, dnes mnohdy bezejmenní umělci, tu modelovali svá vyznání. Krajinu rozsvítila nepravidelná perla českého baroka.
Na kopcích, náměstích, ale i u polních cest a pěšin nás překvapuje náboženské zanícení a umění minulosti. Jeho vznešenost bývá ohromující, měla ostatně vzbuzovat pokoru. Drobné památky zase rozplesají překvapením z citu, který je zde usadil.