Mezi několika desítkami lidských koster, průměrné výšky sotva přesahující stopadesát centimetrů, ležel k východu hlavou skelet obra měřící dva metry deset. 

 

Kostelík U Sedmi borů, jak se říkalo, byl postavený na místě, kde se ujmuly kořeny vzhůru zasazené borovice. Poslední z "převrácených" vzal vítr roku 1976. Její letokruhy zaznamenaly stáří 399 let.

 

Bory šumí dál, zaposloucháme-li se pozorně, uslyšíme legendu o věrozvěstu ze Soluně. Na své misii tu pokřtil Dětocha, pána tvrze, který dal skloňovaný svatostánek vystavět. Samotné základy našeho kostelíčka však sahají do druhé poloviny 13. století. Čtyři sta let od smrti Metodějovi. A ani na hlavu postavená borovice tak nemohla tyto události pamatovat.

 

Chlum více než tisícileté historie zaznamenal mnohé. Křtiny, svatby, pohřby, ale také krutost se tu skloňuje, popravy. Ve třicetileté válce snad v roce 1645 kostelík vzplanul. I s uvězněnými lidmi.