S hrdelními tresty to ve Svitavách bylo tak: kat byl přespolní a za svou nečistou prací docházel z Poličky. Tehdejší způsob práva byl nazýván také útrpným. Jen si to řekněme nahlas: tortura. Zní to jako provrtané koleno, se skřípěním utažená palečnice, či z jamek vyhřezlý kloub. Tedy žádný med. Děs pro ty, kteří otáleli s doznáním.
Šibeniční les byl v písemnostech zmíněn již roku 1399. Šibenice o čtyřech vyzděných sloupcích překlenutých dřevěným břevnem tu stála ještě v 19. století. Viselci se zpravidla pochovávali rovnou pod ní. Patřil k nim roku 1655 i jistý zloděj koní Cyril Brisslinger, usvědčený z vraždy Markéty Heintzové ze Čtyřiceti Lánů.
V roce 1928 zde byla k odkazu Velké války vztyčena řada pomníků a les nazván Hájem hrdinů. Po konci té druhé světové a po odsunu sudetských Němců, se zde pomníky bořily a pietní charakter místa zcela zpustl.
Svého času si pionýři v místě někdejší kaple postavili svou základnu a háj byl nazýván Pionýrským. Remíz dnes nese jméno nejslavnějšího svitavského rodáka Oskara Schindlera. Kamennou stélu, která téměř ojedinělá přečkala poválečný úpadek, korunuje šrapnel z italské fronty.