Do noci zahalený les ukryl i pozoruhodný útvar. Valy připomínající keltské svatyně západních krajů. Blízké a silné laténské osídlení, i údajné nálezy amatérských archeologů, jakoby nahrávaly domněnce zasvěceného místa. Profesionálové svůj pohled na původ čtyřúhlého tělesa upírají však spíše do časů barokních. A to k třicetileté válce. Vyvýšená nároží obrany a zejména fakt, že valy svou situací protnuly dřívější středověkou cestu, jsou vykládány jako švédské šance. Ani keltské nálezy myšlenku nerozporují, situace sídliště v bezprostředním dosahu mohla Švédy nechat převrátit půdu se staršími nálezy. Kdybychom připustili možnost svatyně, znamenalo by to, že přerušený úvoz dávné cesty je starší, než se předpokládalo. To by podle archeologa Pavla Šlézara pak bylo zjištěním evropského významu,  větším než nezřídka popsaná laténská duchovní místa. Cesta, o které hovoříme, je jedním z pramenů stezky z Prahy do Olomouce. "Tu máme již dobře zmapovanou od Jevíčka přes Konici až sem", dodává odborník.