.jpg)
Zámek Hrochův Týnec
GPS
49.957932, 15.909595
« zpět < předchozí lokace následující lokace >
Týnec, původněji týn, popisuje ohrazenou lokalitu. Oplocenku, mez oddělující dávnou osadu od vnějšího světa.
Nebezpečí za plotem mívalo podobu nejen vlčí, a tak na místě osady časem vyrostla i opevněná tvrz.
Od vlků k hrochům se časem přesmýkneme roku 1440. V písmu poprvé zaznívá jméno Jana Hrocha z Mezilesic. Týn si koupil nebo snad věrností králi Poděbradskému vysloužil, přesně se neví. Od těch dob je Týnec připisován Hrochům.
Na lince času i zle bývá, a tak Týnec vojskem Matyáše Korvína sežehnut byl toliko, že popelem značně polehl.
Hrocha, kterého paměť knih notně cituje je Mikuláš, moudrý muž. Za něj se osada povznesla na městys. Ve své vážnosti řešil půtky, rozhodcoval ve věcech sporných. Tak se i stalo, že pána Viléma z Pernštejna s měšťany hradeckými v jejich různici rovnal.
S válkou třicetiletou zalehla krajinu bída. Švédská vojska na čtyřikráte zanesla do Týnce ukrutností nepředstavitelných, zvířecích. Shořel Týnec, tvrz i kostel. Paměť knih poprvé připomíná Kašpara Celera z Rozenthalu, dobrého pána za zlých časů.
Do Hrochova Týnce přišla i pohodlnější doba. Celerův rod dal vyrůst místnímu zámku. Podle lidu nesl své tajemství podzemní chodby. Ve skrytu jej měla propojit na straně jedné s kostelem, na druhé s místním klášterem.
Zámek měnil své majitele, podoby i využití. Řádu premonstrátů od Olomouce býval letohrádkem, kanceláří panského úřadu či od roku 1945 po dalších šedesát let dětským výchovným domovem...
« zpět < předchozí lokace následující lokace >