GPS
50.147166, 12.729731
Krudum neboli Chrudim, keltsky kruhový val, pevnost, jejíž znění naši předci počeštili na Chrudim, je mnoha mýty opředená hora.
Ve smyslu ohňových kopců byla i strážným vrchem. V nebezpečí zažehnuté poselství ohně tu předávalo zvěst, že nepřítel překročil hranice. Na temeni býval kámen s vytesanou prohlubní stojné, "poplašné žerdi" se závěsem koše paliva, coby výstražné lucerny.
Pověst o pokladu zase připomíná důležitost vědění předků. Jen díky znalosti tradice a umění číst staré symboly bylo vyzdviženo pod zemí ukryté bohatství.
Co je pod povrchem skryto přivedlo do kraje i horní mistry. Ty zde čekala svízel. Zlý skřet Gultun, strůjce závalů a důlních neštěstí. Mnohé duše pak opustily kamenem sevřená těla. Mrtví horníci se podle legendy, po staletí co rok, scházejí ve ztraceném kostele.
Ten se s půlnocí vynoří z nitra země a vyzváněním zvonů svolává stíny mrtvých. Jejich duše naplní chrám. Po odeznění zádušní mše se vše propadá opět do hlubiny.
Krajem jde: běda tomu, koho živého by zlákal zvonů zvuk a přidal se v modlitbě k mrtvým, k živým se už nevrátí.
Vinou špatného překreslování map se onen opuštěný, pozdně románský kostel jakoby do země skutečně propadl. Návrší s rozvalinou bylo znovuobjeveno teprve nedávno.
Sv. Mikuláš pod Krudumem stával při důležité středověké stezce protínající hluboký Císařský, dnes Slavkovský les. Zanikl v 15. století. Někdy od toho času se na karlovarsku věří, že svatý Mikuláš pobývá na Krudumu. Odtud se také pátého prosince v podvečer vydává se svými dárky za našimi dětmi.
« zpět
< předchozí lokace
následující lokace >