GPS
50.479372, 15.604163
Cesty osudu bývají rozeklané jako špatně okousaná pecka. Hrad stejného jména obýval zachránce Rudolfa II. Při stolování se jeho veličenstvo počalo dávit jídlem a kdo ví, možná i peckou. Světoběžník Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic neváhal, včasným zásahem, ranou do císařových zad, zprůchodnil urozené dýchací cesty.
Pán Pecky sepsal u dvora také cestopis. Odyssea zachycuje jeho putování do Svaté země, zevrubný popis Božího hrobu či peripetie přepadení Araby.
Úděl renesančního vzdělance byl plný zvratů. Uznávaný hudební skladatel bojoval za monarchii s Osmany, ale kanonádou nechal později ostřelovat i císařský palác ve Vídni. S českými stavy válčil u bran města už coby evangelík.
Jeho konverze od katolicismu byla rozcestím, které jej odloučilo od souputníka z orientu Heřmana Černína z Chudenic. Ten byl později svědkem exekuce na Staroměstském náměstí. Kat Mydlář sťal jedním rázem meče Kryštofovu hlavu, třetí ze sedmadvaceti v pořadí.
Před smrtí provázely našeho odsouzence pochybnosti a strach o rodinu. V jednom bylo jeho vědomí pevné. Právě v protestantské víře, k níž jej přivedlo jeho pozemské poznání.
Za povšimnutí jistě stojí, že Harantovo zatčení na Pecce provedl oddíl Albrechta z Valdštejna konvertity, který se od evangelíků ke katolíkům odklonil z vidiny prospěchu a kariérismu. Jemu také zkonfiskovaný hrad připadl. Ke katolictví se vrátila i vdova popraveného, s níž se oženil druhý z cestovatelů, výše řečený Heřman z Chudenic.
« zpět
< předchozí lokace
následující lokace >