GPS   50.419515, 15.607890

Běs, křížů sad a nemrtvý, co hlídá svůj hrad. Byšičky jsou místo pohnuté, vystavěné už na románských základech. Krajinu zde obestírá řada příběhů. Jejich lidové podání sbíral a sepisoval Karel Jaromír Erben.

Je tu kostel jako na samotách a k němu se vzpomíná hříšné město, co peklu propadlo. Ale šlo jen o nešťastnou ves, kterou sebrala třicetiletá válka. Na pahorku zůstal kostelík. Erben jej pamatoval nahnutý strastmi předešlé doby. Bokem bývala dřevěná zvonice, zvon z ní někdo ukradl. Rok po vydání Kytice ji i s novým bronzovým poslem nahradila věž zděná.

U márnice, snad té, kde nemrtvý voják dalšího umrlce ze spánku burcoval, přebýval koncem 19. století poslední poustevník v Čechách. Asketa Augustin Hoření tu ve své samotě vytvořil návrší obkružující křížovou cestu. Za druhé světové války ji poničila Hitlerjugend, současnost přinesla obrodu.

Vzpomeňme tedy jednu ze třinácti temných balad, rožněme lampu a vyčkejme, až odbije jedenáctá,  snad nejsme vinní a nedojdeme trestu...

« zpět < předchozí lokace následující lokace >