GPS
50.8010856N, 15.2767494E
Byla válka. Oslabená monarchie utahovala šrouby a spořilo se i tam, kde šetřit nelze. Inflace ořezala zdroje i při stavbě hráze, která měla být ochrannou, avšak sama nakonec způsobila pohromu.
Ve smolných letech bývá neštěstí po více, i ta smůla je poněkud lepkavější. Povodeň na Bílé Desné, abychom ji pojmenovali, zabíjela už častokrát. Na přelomu století zahubila hned stodvacet lidí. Není divu, že v září dokončená a v listopadu 1915 zkolaudovaná přehrada přinesla úlevu a klidnější spaní všem po proudu.
Osmnáctého září následujícího roku se však sypanou hrází prodral průsak a tryskal dvoucentimetrovým pramínkem. Hodiny tehdy bily 15:30. Hrázný se ještě rychle snažil otevřít uzávěry, nakonec ale musel utíkat. Jak si jednou voda najde cestu, už jen sílí. Šestnáctou otřásl strach z nevyhnutelnosti, o níž v údolí ještě netušili. V 16:15 pak neudržitelná síla provalila hráz. Osmnáctimetrová průrva vypustila hrůzu, která zaduněla krajinou. Živel bral vše. Pila pod hrází posílila přívalovou vlnu o další beranidlo zkázy. Voda unášela kameny a klády, vše se to údajně mlelo až do děsivé třicetimetrové výšky.
Smrt přišla náhle. Po půl hodině byl klid. Voda opadla a odhalila dílo zkázy. Tu noc krajinou mihotala světýlka nešťastníků hledajících své blízké. Šedesátpět lidí zahynulo, třistaosmdesát přišlo o střechu nad hlavou a tisíc o práci.
« zpět
< předchozí lokace
následující lokace >