Pravda a konec světa

Pravda a konec světa

GPS   50.2408689N, 13.7112042E

Pravda je shoda skutečnosti a daného tvrzení. Významem se překrývá se spravedlností. Právem. Je holá, obnažená a nevinná. Pravda vždycky musí ven a vítězí, neb lež má krátké nohy a s poctivostí nejdál dojdeš. Pravda je jediná pravá a správná. Je však i do jisté míry relativní. Přesto je pevná. Má zkrátka charakter. 
 
Hodnotou, za níž ti nejvěrnější položili i život, krásným českým jménem Pravda se pyšní také četnými pověstmi opředený hrad.
Příběhy promlouvají o světle přízračného stínu. O bílé paní, nepostihnutelném otisku Anežky z Lobkovic. Nočním tichem pak lomozí ohnivé sudy. Vyvalují se z dávno zasypaných sklepení. Pálí si to kopcem dolů až kamsi k Čertovu kameni.
Vzpomíná se otec a týraná dcera. Prameny se rozcházejí, neví se, kde pravda vězí. Zda v dobrém či zlém se znovu shledali. Vojsko hrad oblehlo a vyhladovělo. Unesená dívka než k otci,  raději vykročila k dobrovolné smrti. A té tu bylo po více. 
Na pravdě boží skončili i dělníci, stavitelé, kterým pán nevyplatil mzdu a otrávil je. Pod kopcem skonal sedlák,  nakládající poruby. Běs splašil koně a ti na nebožáka převrhli vůz. Vypráví se, že se tam prohnala jakási bezhlavá bestie. 
Skloňuje se i Maruše, čarodějka upálená na hranici. A její kletba. To po ní se hoře s ruinou říká Marušina. Až přijde ono finále, vše, než na míli od Pravdy, zanikne s koncem našeho světa..

« zpět < předchozí lokace následující lokace >