Třetihory vzedmuly pozoruhodný val. Od Ještědu po Bezděz pak eroze krajiny odhalila čedič vyvřelé žíly. Vznikla tak doslova hráz. Sedmadvacet kilometrů hradby vynesené od tří do nezřídka sedmimetrové výšky.
Monumentální stěna snadno podněcovala představivost. Václav Hájek z Libočan píše o bájném Mnatovi, Přemyslovci, který nezdolné opevnění zbudoval, jako stavidlo proti přílivu nepřátel.
Dnes víme, že tu jde o geologii. Naši předci však vedle knížete zavdávali původ velkolepého díla i nikomu menšímu, než samotnému ďáblovi.
Hradba Taufelsmauer bývala natolik neprostupná, že musela být prolomena na skrz. Vznikla tak Čertova brána. Šlo o obávané místo. Průchod zneužívali loupežníci a přepadali pocestné.
Byl tu také nalezen poklad. Tři sta lužických brakteátů ze 13. století. Jeho objevení se váže ke škodě místa. Dlouhá desetiletí byla stěna kvalitního kamene specifické šestiboké odlučnosti rozebírána a využívána pro stavbu císařských silnic. Pod čedičem tak k lámacím železům zazvonil lamačům roku 1911 i mincový poklad.