GPS
49.618798, 17.027848
V čase prvních věrozvěstů se tu odehrál nerovný zápas. Prostopášný pohanský polobůh, Faun, sklonil rohatou hlavu a byl pokřtěn. Je otázkou, jak se to poustevníkovi podařilo. Snad, že ten pramen, Svatá voda, tu vyvěrá. Klid se však v roklince nerozhostil. Faun kapličku podkopal a ta se i s místním samotářem propadla do hlubiny. V noci, vždy o letním slunovratu, se chvěje zem. Zdola zní zvon. Lesní tvor už po tisící zvoní za svou vinu.
Padající podzim ševelí o dívce, jež tu za husitských válek nalezla zlatý kalich. I sebrala jej. Vzápětí se rozestoupila zem a vytryskla voda. Překvapené děvče běželo pro kněze. Ten po ohledání zázraku kalich posvětil a uložil do Senického kostela. Brzy lidé seznali i to, že voda je léčivá a prospívá zejména lidskému zraku.
Zlatavé listy jakoby připomínaly i pověst o pokladu. Za těžké doby třicetileté vojny zde zakopali poklad náměšťského kostela. A zrovna v tom místě měl vytrysknout pramen Svaté vody. Jednou ročně, říká se, o půlnoci na Velký pátek, vystoupí poklad z hlubiny.
Dnešní kaplička nahradila starší zastavení v roce 1909. Ve výklenku spatříme panenku Marii a kopii Pražského jezulátka. Před kapličkou v zemi zurčí léčivá voda. Okolo ve volné přírodě je rozvěšena galerie místního umělce Františka Stratila. Ten, ač na věčnosti, jeho obrázky jsou potěchou po dnes.
« zpět
< předchozí lokace
následující lokace >