Není most jako most. Ten Borovský má dokonce přívlastek Hitlerův. Tyranově nedostavěné dálnici, jejíž fragmenty se od nikud nikam rozkládají nejen poblíž Jevíčka, jsme se již v Čarokraji věnovali. Most, který rozkročil svůj nosný oblouk nad řekou Želivkou a jehož vozovka zase nikdy nespojila dva konce později zatopeného údolí, však započala plánovat naše, první republika. Stavět se započalo za protektorátu v červenci roku 1939. S nacistickým pohlavárem tak má stavba společné to, že v rámci utahování opasků za válečné mašinerie byly práce v dubnu 1942 přerušeny. Po válce se pokračovalo. Skelet ze železobetonu byl dokončen, ale poslední, chybějící úsek, kvůli němuž most ční do "nikam", měl vyplnit už nerealizovaný zemní násep. Rozhodnuto bylo o stavbě přehrady. Řeka se tu rozlila a pohltila mostní konstrukci, jejíž hydroizolace by bývala byla natolik ekonomicky náročná, že se dále vyplatilo postavit most nový. Přehrada Želivka nebo také Švihovská chcete-li, je jako zdroj pitné vody pro valnou většinu středních Čech chráněným prostorem. Jedná se o rezervoár, který je výjmečný středoevropsky. A abychom nezapomněli zmínit další český fenomén, most býval svého času také víkendovou střechou pro známá trampská jména.