O Janu Mydlářovi, vykonavateli smrti sedmadvaceti českých pánů se vypráví, že katem se stal z nešťastné lásky k sestřenici Dorotce. Také i to, že ve svých šestnácti letech vstoupil do studií medicíny Univerzity Karlovy. Ta však nedokončil právě z těch osudných důvodů, které jej coby pacholka k ruce chrudimského popravčího přivedly na exekuci, pohřbením zaživa pod šibenicí odsouzené své milé.
Mistrem nečistého řemesla se stal v katovně pražské. Žádoucí grif a vědění práva útrpného převzal od svého předchůdce v oboru nejvyššího popravčí Koruny České, Václava Jaroše. Ten záhy skonal a Jan Mydlář se rozhodl následovat jeho cestu člověka přicházejícího do styku s krví a tedy sníženého.
O Mydlářovském domě v Chrudimi šla zvěst, že původ staropražského kata se psal právě zde. Pohled dnešních historiků tomu však nenasvědčuje.
Renesanční skvost z dříve gotické budovy vystavěl Matěj Mydlář, chrudimský konšel, výrobce mýdla a svíček a snad i otec řečené Dorotky.
Zdobné plastiky kamenných loggií personifikují mír, válku, lásku, poctivost a moc. Nepřehlédnutelnou součástí domu je minaretové dvouvěží, které sloužilo jako astronomická pozorovatelna. Pověst praví, že hvězdný prach z nebe tu odečítal samotný Tycho de Brahe.