GPS
49.9339711N, 16.7252844E
Po bitvě na Bílé hoře přišel čas vyhnanství. Stáhla se smyčka. Krajina pozbyla svobody a nastoupila rekatolizace. Hrozby a pronásledování nutily stoupence Jednoty bratrské k odchodu do exilu.
V návrat lepších časů, až se převalí nepřízeň, věřil i k vyhnanství dohnaný farář. "Přijde doba, kdy náš zlatý kalich opět vyzvednu." A poklad sboru zakopal u studánky za hřbitovem obce podivného názvu Cotkytle.
Jde o jméno výstražné. Pochází z němčiny. Ten, kdo tudy na starých stezkách procházel, měl být varován. Šlo o nebezpečné místo, kde docházelo k loupežím. A tak jako u Daskabát slyšíme výhružné "dáš kabát," zde přepadený mohl přijít i o lněnou kytlici.
Významná stezka tudy skutečně procházela. Vedla do Vambeřic, které bývali označovány jako slezský Jeruzalém. Poutníci té cesty se u studánky hojně zastavovali, osvěžovali se a věřili v její léčivou moc.
Farář se do své vlasti už nikdy nevrátil. A zlatý kalich? Nebylo, kdo by jej vyzvedl. Dost možná, že vodě dodal zázračnou sílu. A snad tu i ve skrytu pod povrchem, v temnotě zapomnění, stále září...
« zpět
< předchozí lokace
následující lokace >