GPS
49.6855000N, 14.0200961E
Je to již čtyři sta let, co drží půdu Svaté hory. Stín a svědek poutníků se pojí s tisíciletou legendou o českém knížeti. Zdobíval jej svatý obrázek. Svatohorský dub měl podstatně staršího předchůdce, mateřský strom, jehož však roku 1643 spálil blesk. Z jeho žaludu vzešel i dnes v železném pasu sevřený následník, vyklíčil věku 1608. Po osudné bouři byl zvolen jako pokračovatel a vysvěcen.
K nebi tu bylo vždy blízko. První zdokumentovaný zázrak vzpomíná slepého Jana a jeho oči, jímž se vrátil zrak. O významu záhy, od procitnutí nevidomého, vystavěného poutního místa promlouvá i titul udělený papežem. Basilica Minor odkazuje k významu, který si uvědomoval i Vatikán. Na Svaté hoře je zdokumentováno na 4500 zázraků. Ambity barokní stavby předkládají hned stovku svědectví.
Vraťme se ale k pamětníku, kterého v díle „Diva Montis Sancti…“ vzpomíná už učenec Bohuslav Balbín. Pro své zápisky zde sbíral nejen inspiraci, ale možná i duběnky, které se zpracovávaly na inkoust.
K dubu se pojí legenda o rytíři, který byl v lesích přepaden. Úkryt v koruně stromu mu spasil život. A že se v modlitbách v listoví zavázal, přežije-li, vystaví kapličku, měli následní poutníci k nebi opět blíž.
« zpět
< předchozí lokace
následující lokace >