GPS   49.621201, 16.751034

Porod byl těžký, choť Františka Šubíře z Chobyně s ním téměř vydechla život. Naštěstí se ženu Johanu i dceru Annu podařilo zachránit. Jako poděkování nejvyššímu spasiteli dal majitel jaroměřického panství vystavět nové poutní místo.

Na zvoleném návrší, blízce připomínajícím Golgotu, tak alespoň svědčil z Jeruzaléma se navrátivší třebovský mnich Jeroným, vznikl pozoruhodný architektonický komplex.

Duchovním otcem konečného výrazu byl údajně samotný Jan Blažej Santini Aichel. To jemu se podařilo vtisknout prostoru neopakovatelný charakter barokní kompozice, která svou mystikou rozehrávala duše poutníků s doslova hmatatelnými prožitky.

Kopec jaroměřické Kalvárie byl pro místní pozoruhodný od nepaměti. V oné neuchopitelné době zde mohli spatřit ohnivou kouli či temná mračna. Slýchat řev a vídat četné podoby, které na sebe brával tak řečený Kadrman. Zlý duch či strašidlo z již zapomenutých časů. Jeho běsnění skončilo s prvním zde vztyčeným křížem roku 1664 ...

A jaký že lístek nám zde Santini zanechal? Tvar šestilistu, který vymodeloval půdorys kostela Povýšení Svatého Kříže Kalvárie, vysvěceného LP 1713.

« zpět < předchozí lokace následující lokace >