GPS
50.138176, 14.403662
Bláznivá komedie či bláznivá dovolená má svou lehkost a očekáváme smích. Pomyslíme-li na náš čas a jeho finále, jakkoli mávneme rukou, že poté je beztak po všem, zazebe nás pocit, že by se ten poslední odpočinek měl odehrávat na místě zvaném hřbitov bláznů. I takové místo totiž je.
Stoletá zídka objímá smuteční háj. Tiché zapomnění pročísne jen vrznutí branky a šelest nesmělých kroků nikým neočekávaného návštěvníka. Až na výjimky tu čtyři tisíce pohřbených nemá ani náhrobek. Zvlněný reliéf dává tušit, že je tu plno. Tíseň zapomenutých konejší snad jen přikrývka všude přítomného břečťanu. Jako ostýchavá modelka kladete kroky jeden před druhý a nechcete vykolejit. Zvláště v noci. Říká se, že tu straší.
Síť, na šlépěj, uzounkých steziček se svazuje u ponuré dominanty zchátralé a vyhořelé kaple. Prostor mezi zapomenutými pahrbky se pojednou více nadechne. O to těsnější pocit na vás číhá ve stínu temné ruiny.
Na konci osmdesátých let tu bezpečnost předchozího režimu zatáhla smyčku nad seanci uctívačů ďábla. Zůstává otázkou, v jakých hlubinách se při satanské mši pootočil klíč k zapovězenému světu. Naštěstí, vše případné zůstává uvnitř hřbitova.
Vzadu, tam, kde leží vrazi, je malá branka. U ní údajně slouží tajemný strážce brány, který nedopustí, aby se onen nepojmenovatelný stín spolu s výhonky plazícího se břečťanu přelil do světa živých.
Vzpomeňme ještě jeden příběh. Tajně tu byl pohřben člověk, který rozpoutal první světovou válku. Gavrilo Princip. A považte: princip!
« zpět
< předchozí lokace
následující lokace >