Habrov a hradby hořely

Habrov a hradby hořely

GPS   49.966520, 15.832599

Snad lovecká stanice doby kamenné, mezolitu, začala odvíjet tento příběh.
 
Poté přišla doba měděná. Předěl mezi kamenem a bronzem. Výšinná hradiště, ale také kolo a vůz. Lengyelská kultura  jihovýchodu střední Evropy akcentovaná rozvinutým kultem plodnosti. Ten čas dal vyrůst jednomu z nejstarších opevněných center naší krajiny. Dnešní Habrov či Na Hradě, Topolu a městu Chrudimi hned za humny, v proměnách epoch ožíval i upadal v zapomnění. Druhé dějství 4400-4200 př. n. l. vynikalo obranným valem s pozdější dřevěnou palisádou. Domy zde byly dlouhé, žilo se v nich velmi pospolu.
 
Třetí vymezuje starší doba železná 750-560 př. n. l. a tragický osud. Jednalo se o lid slezskoplatěnické kultury. Nové hradiště tehdy získalo mocnější opevnění. Široký příkop i val s vnitřní dřevěnou konstrukcí. Však zkáza vtrhla za tyto hradby. Jedinečná terénní situace do dnešních dnů zachovala odkaz zapsaný jako v knize. Zhroucená hradba zde zakonzervovala nálezy charakterizující násilný zánik. Hradby hořely a hroutily se. Archeologové zde četli o bitvě gradující spálením tehdejšího hradiště.
 
Po halštatském období  pak místní sprašová půda zaznamenala keltský otisk osídlení v době laténské. Ostrožna ožívá ještě v ranném 9. stol. a poté vrcholném středověku.

« zpět < předchozí lokace následující lokace >