Vltava a Orlická přehrada

Vltava a Orlická přehrada

GPS   49.502324, 14.181728

Vltava a staré časy? Jenom ona ví, kolik příběhů je skryto pod hladinou. V letech 1954-61 uzavřela hluboké říční údolí Orlická přehrada. Voda potkala železobetonový pas, opřela se a začala stoupat. Stejně jako o rok dříve uzamkli vodáci řeku, zavřela řeka hladinu nad starým světem. Utopila čtrnáct mlýnů a na 650 hospodářství. Každé bylo domovem a proto smutku bylo hodně. Jakoby i podmanivé údolí pokleslo ve svých strmých svazích steskem. Ani Orlík, schwarzeberský hrad a později zámek, není ve své stálé kráse tím vysoce položeným místem nad Vltavou.
Klíčem k oživení paměti mohou být staré fotografie nebo i v době nedávné, upuštěním nádrže odkryté dno. Unavený reliéf někdejší krajiny, bortící se kamenné zdi domů, zbytky starých vodních děl, jezů a náhonů, ale třeba i dva betonové řopíky, pevnůstky československého opevnění.
 
V místech, kam nyní hledíme, se dochoval kamenný mostek nad drobným přítokem řeky. I po něm se vinula cesta k někdejší spojnici říčních břehů. Jednalo se o krásný řetězový most rozpažený nad hladinou o něco blíže, než se s výškou sto metrů ode dna klene most Žďákovský. Ten, který ve své neblahé paměti nese i vzpomínku orlický vražd. Právě z něj byly vrahy do přehrady shazovány sudy s oběťmi.
 
Dobrou zprávou na konec krátkého vyprávění může být informace, že Podolský řetězový most z roku 1848 byl jako národní kulturní památka zachován a přenesen k další službě. Tentokrát jako most Stádlecký na řeku Lužnici. 

« zpět < předchozí lokace následující lokace >